Květen 2011

Smrt

29. května 2011 v 17:46 | Equin |  Úvahy
Když zemře člověk, který je nám blízký, cítíme žal, který není způsoben samotnou ztrátou. Ve svém životě přece něco ztrácíme neustále. Odcházejí lidé, mizí věci a ztrácí se čas. Když se loučíme s lidmi, tušíme, že už je nemusíme nikdy vidět, zmizelé věci už nemusíme znova najít a času nemusíme mít už nikdy nazbyt. Ale šance tu stále je.

Průvodce temnotou

28. května 2011 v 13:50 | BOM |  Povídky
Prolog
Byl jarní podvečer. Andreas ležel rozvalený na pohovce jako vždy. Vymláceným oknem mu dovnitř proudil chladný vlhký vzduch přinášející s sebou vůni květin a stromů rostoucích v okolí, která se tu mísila s pachem odpadků.

Ve dvou se to lépe táhne

26. května 2011 v 10:22 | BOM |  Povídky
Frank se probudil. Bílá čmouha, kterou viděl, se pomalu, avšak jistě, zostřovala, až začínal rozeznávat obrysy stěn. Hlava jej bolela a nic si nepamatoval. Když se mu zostřil zrak a rozkoukal se, zjistil, že není u sebe doma, což jej poněkud rozhodilo. Ještě víc ho rozhodilo, že vedle sebe nahmátl jiné tělo, když se pak otočil a zjistil, že je to jakýsi muž, byl rozhozen natolik, že vykřikl.
Muž se probudil a zamžoural Frankovým směrem. Frank si všiml, že cizinec je nahý.

Literární kabinet

26. května 2011 v 9:10 | Equin
Od dneška se rozšiřuje kolektiv autorů... pokud bude trend pokračovat, bude mít blog víc přispěvovatelů než čtenářů...

Vítězný únor

24. května 2011 v 12:04 | Equin |  Povídky
Nejstarší řezník se právě vrátil z Hradu. Milion uší u rádia a tisíc lidí v davu. Je konec února a zima, zdá se, má teprve začít. I předseda si musel půjčit beranici od soudruha, kterého nechá za pár let vymazat. Postaví se na podium, ne to není podium, je to barikáda a on je historický revolucionář. Ráno možná vstal jako premiér, ale spát půjde jako proletář! Jako prostý dělník historie, kterou dávno předpověděl mrtvý mistr filosof.

Lotrovský mýtus o dobrých úmyslech

23. května 2011 v 20:36 | Equin |  Úvahy
Když lovci chytí nebezpečnou šelmu, vystaví její kůži a vycpanou hlavu jako trofej. Poslední kořistí se stal samotný Usáma Bin Ládin, ten legendární yetti světové politiky. Legenda o mocném černokněžníkovi se uzavírá. Pro pobavení davu vystavili lotrovu kůži na internetu a jeho tělo hodili do moře. Tak se to ostatně s odpadky dělá. Možná ho předtím spálili jako biomasu a vydali ho tak jako obětinu novému bohu globálního oteplování. Usáma 11. září možná opravdu nikdy neexistoval, jak tvrdí pan Hájek a tím spíš bylo třeba ho zabít. Příběh je třeba ukončit, mýtus musí mít vyvrcholení. A jak rámcový příběh to je! Příšera Usáma se rodí teroristickým útokem, aby se sám obětí teroristického útoku stal. Jako každá pohádka má i Život Usámův poučení - kdo s čím zachází, tím také schází.

Včerejší zprávy

23. května 2011 v 20:20 | Equin |  Verše
Každý den se na nás valí nové zprávy
Jak v jižních zemích noční hurikány.
Jak obrazy kterým nikdo nedal rámy.
Když se bortí otroci pod tíhou pyramid.
Pálí každé slovo jako kyanid.

Kde skončili hrdinové loňských titulků?
Hrozivě se plní kotce lidských útulků.
Kam zapadly mrtvoly utopených dětí
Překrylo je dávno bezútěšné smetí.

Nové ráno a nás se valí další zprávy.
Že se mladé krásky opět dobře vdaly.
A na dálnici čekáš další hodinu,
když mlčící dav ignoruje hrdinu.
A rtuť stoupá na stupnici mrazu,
který plyne z posledního srazu
fašistické mládeže.
Chyťte muže, který prchá
z místa krádeže!

Každou noc se k nám kradou nové zprávy.
Že se v Římě opět vystřídaly vlády.
Že bankovní domy opět padají.
Že vydělají ti, kdo rychle prodají.
Že medvěd adoptoval delfína.
Že se zase nosí rovná ofina.

Každý život má své vlastní zprávy.
I letos běžní lidé umírali.
Každá hodina má své hrdiny,
každý den vycházejí noviny.
A události mají pachuť marnou.
Všechny zprávy světa rychle stárnou.
Usínám a ticho mě konejší,
umírají hrdinové včerejší.

První věta

23. května 2011 v 19:47 | Equin |  Povídky

Geniální spisovatel se nervózně posunul na sedačce, když shledal, že stránka je stále stejně prázdná, jako když začal s prací. Kdesi na povrchu jeho představivosti se proháněly celé davy hluboce propracovaných postav prožívajících fascinující osudy viděné skrze brilantně popsané příběhy. Kdesi v jeho mysli… byly dnes ale mnohem dál, než dříve, kdy stačilo jenom sáhnout, popadnout hrdinu za ruku a vměstnat jeho strastiplný život mezi prázdné řádky. Géniovo jméno četli lidé na hřbetech po milionech prodávaných knih po celém světě. Jakou značku svou prací tenhle spisovatel vytvořil! Jaká očekávání následovala každou zvěst o připravovaném díle. Jak moc tenhle obraz sebe sama zbožňoval.

Jak moc chtěl něco napsat.