Červen 2011

Epizoda vědec a dítě

7. června 2011 v 9:53 | Equin |  Povídky
Dítěti bylo osm a počítalo skvěle. Na svůj věk. Vlastně počítalo skvěle i na věk mnohem starších. Malý klučina, vlásky lesklé, žluté - asi mu padaly do očí, tak mu je matka ostříhla podle hrnce - modrá očka, nosík a plné rtíky. Pruhované tričko s obrázkem televizní postavičky a džínky. Bačkůrky měl s sebou. Vědce štvala snad už jeho existence. Bylo to snad tou upjatostí, která často postihuje vážené členy inteligence, kteří zkoumají s odporem realitu, nad kterou se povznesli. Projevuje se právě snad nejvíce, když mluví, myslí, sledují nebo vůbec cokoliv dělají s dětmi. Jednají s nimi jako… no jako s malými dětmi. Mluví o nich se zásadním opovržením a nazývají je podivnými jmény anebo zájmeny.

Tedy, tento vědec je matematik a pro pojmenování dětí používá raději zájmena. Jeho nynější výzkum je založen na zkoumání možností lidského mozku v oboru matematiky. Jaké hodnoty je schopný přijmout, zapamatovat si, zpracovat, podržet, pozměnit. Co si dokáže představit a co si už nedokáže představit, a tak dále, a tak dále…

O pětiboké sněhové vločce

2. června 2011 v 21:54 | BOM |  Povídky
Noční obloha byla zatažena temnými hustými oblaky. Na zemi by byla naprostá tma nebýt pouličního osvětlení. Teplota stále klesala a rtuti v teploměrech byla taková zima, že zalézala zpět do baněk, ze kterých tak čile vylézala, když na ni dopadaly paprsky zimního slunce. Ale to zapadlo a přišly mraky, ze kterých se nyní začaly k zemi snášet sněhové vločky. Tu noc byla příroda ve velice zajímavém rozmaru a shodou okolností a příznivých fyzikálních podmínek stvořila pětibokou sněhovou vločku.