Ve volných chvílích hráli golf

12. července 2011 v 19:17 | Equin |  Povídky
Jistou nedlouhou, ale pozoruhodnou část loňského podletí, jak se tu říká tomu zvláštnímu lenivému období mezi šestým a sedmým měsícem roku, jsem strávil na Yerrywaldove panství v Fax'aolt. Jistě znáš nedávnou historii slavného královského rodu stejně dobře jako já, takže tušíš, že krom toho skromného údolíčka a podílu v několika méně významných královských společnostech zdědil po svém nebohém otci už jenom to zvláštní jméno, které všichni žoviálně krátíme, když mu říkáme Valda. Jenom jeho přitroublá žena, jenž si vzal kvůli licenci na obchod s otroky, kterou možná a to zdůrazňuji, možná tahle bezduchá dcera venkova jednou zdědí po svém ctihodném otci, na něj volá Yery a ve slabších chvíli Yeriku.


Krom několika dalších nemovitostí je hlavní knížecí rezidencí v tom kraji svérázné stavení, které jako letní sídlo postavil jeden z Valdovo méně slavných a významných předků. Je všeobecně známé pod prostým jménem Vila.

Vila je jako loď ve smaragdovém moři, říkal občas Valda, když se snažil dostát básnické tradici královského rodu. Dobře, je to kýč a tahá za uši, ale jako popis poslouží. Vila je kvádrově stavení se sedlovou střechou velké asi jako sedm sedláckých domu a postavené na ohromné louce ohraničené menší kamennou zídkou, kterou bych snad i já přeskočil, kdybych ale samozřejmě musel.

Na té louce si Valda zřídil devítijamkové golfové hřiště. Původně vyhloubil jamek osmnáct, ale došlo mu, že se nikdy nedostal za jamku jedenáctou za střízliva a po dvanácte tak ztratil vždy o míčky a hole zájem a opilý se vydával lovit do vsi sedlácké dcerky.

Asi už chápeš, jaké jsou Valdovy hlavni zájmy. Jsou to golf a alkohol. O oboje se stará se sobě vlastni láskou a zaujetím, i když svým svérázným způsobem. Hřiště naprojektoval se záludnosti jeho nejsvětějšímu rodu typickou. Každý odpal hrozí skončit kdesi v písku nebo rybníku. Ty vykopal Valda kolem Vily hned čtyři a nechal do nich nasadit zvláštní druh zpívajících žab, které naučil několik přisprostlých popěvků. Jeden je o Whisky a Brandy což jsou dvě holky z jihu, které koupil od svého tchána jako domácí mazlíčky. Abys věděla, s žádnou jsem nikdy nic neměl, protože naše víra se ve svých článcích otroctví plně zříká a odsuzuje ho, i když ve vaší zemi, které vládne Valdův strýc, jde o stále tolerovaný problém. Ale uvažuji, že Brandy vykoupím. Našel jsem v té dívce určité zalíbení a je možně, že se mi za darovanou svobodu nabídne sama.

Ach má drahá sestřenko, jak moc se mi stýská po ženské společnosti. Nabízeli mi Agadoru Farskou, dceru jednoho z konzulů v naší republice, který je rodem spřízněn s knížaty z ostrova Pandello. Bohužel ale ta žena plně dostala svému jménu, které v jazyce starých svitků znamená nedotknutelná. Ano, byla velmi krásná, ale svou krásu si ráda schovávala pro sebe. Stranila se mé a vůbec každé společnosti a vlastně jí i pohrdala. Přesto jsem si ji chtěl vzít a to říkám upřímně, protože jsem v jejím intelektu a osobě cítil vhodného protivníka pro cvičení v nekonečných soubojích ducha a intrikách, kterými bychom se navzájem obohatili.

Škoda té tragedie. Když našli její tělo, měla prý vyplázlý jazyk a já vím, že ho vyplazovala ze záhrobí na mě. Škoda i těch peněz, co jsem nedostal věnem. Právě proto jsem přijal místo vyslance u dvora abych mohl platit hromadící se účty. Myslím na Brandy a Agadoru a dostavám se zpátky k Valdově devíti jamkám. Stýskám si po krásných sporech, které jsme s Agadorou mohli vest, když vidím, jak vedou svou domácnost Valda s Lemionou. Jejich velmi pestrý vztah je znát i na Valdově hřišti.

Místo praporku připevnil na devátou jamku Lemioninu spodničku a prohlásil, že pod ní stejně byla vždy ta poslední díra, do které se kdy chtěl dostat. Samozřejmě že se mu pomstila. Třeba jsem říkal, že jí prozřetelnost velkým rozumem neobdařila, ale v zákeřnostech se ta žena vyzná. Konečně, má to její rod v krvi už od těch dob, kdy přivandrovali z těch zpropadených Odagharských výšin, kde na strmých stráních hor pěstovali pšenici.

Lemiona si pořídila šavlozubého tygra, aby hlídal před její ložnici. Jistě chápeš lépe než já, jaký je ve vaší zemi kladen důraz na některé věci a že je velmi potupné, když se kníže z královského rodu nemůže, byť násilím, domoci svých manželských práv. Chudák Valda musel snášet několik týdnů posměšky své družiny po té, co ho Lemiona veřejně vykázala ze své postele a oznámila mu, že se může napříště uspokojit na deváté jamce. To jsem ji samozřejmě poradil já. Když mi Agadora umřela, kde jinde jsem se měl cvičit v intrikách?

Valda se samozřejmě pokoušel tygra zbavit. Jako pravý šlechtic se na něj několikrát vrhl s mečem. Bohužel se předtím pokaždé musel opit, protože střízlivý si na šelmu netroufl. Pálenka jeho rukám ovšem mnoho jistoty nedodala a Valdovy útoky končily pravidelnými nezdary. K jeho potupě ho tygr samozřejmě nikdy nezabil a ani mu nijak zvlášť neublížil. Pokaždé ho srazil několika údery tlapy a pak jeho výsost pohodil kamsi za Vilu do bláta. Snad jsem mohl tento detail vynechat z úcty ke královské krvi ale upřímnost je ctnost, kterou se snažím vůči tobě mít, má milovaná sestřenko.

Když jsme takhle našli Valdu asi popáté, byl už pochopitelně zcela na dně a já usoudil, že je na čase tu hloupou manželskou válku ukončit a knížete si tím zavázat. Rozhodl jsem se tygra zbavit. Samozřejmě ne způsobem, jehož nemožnost mladý šlechtic prokázal. Z vesnice jsem přivedl dva myslivce, aby tygra zastřelili. Valda protestoval a to z nejrůznějších důvodů. Bál se, aby se ve vesnici nerozkřiklo, že se mu žena jaksi odpírá. Společně s myslivci jsem ho ale ubezpečil, že už to ví cele okolí. Další problém byl samozřejmě ten nečestný způsob, kterým by myslivci tygra zabili. Ale když jsem Valdovi naznačil, že se klepy o dění či spíš nedění ve Vile už donesly až do Metropole, nezbylo tomu nešťastníkovi než souhlasit. Ještě jsem mu slíbil, že až se vrátím ke dvoru, tak se nezapomenu zmínit o tom, že po okolních vesnicích pobíhá několik dítek místnímu feudálovi nápadně podobných. Ne nediv se, má sestřenko, mně jsou tyhle způsoby samozřejmě odporné, ale uznej, mohl bych být v diplomatických službách, kdybych nebyl schopen rychle si osvojit zvyky vaší slavné země a její ctěné šlechty?

Tygrovo tělo ještě ani nevynesli a Valda už sekerou likvidoval dveře do Leomininy ložnice. S každou ranou se z ní ozývaly kletby a nadávky, které náhle ustaly, když zmizel ve vysekané díře. Můžu se jen dohadovat, jak večer pokračoval, odešel jsem totiž s myslivci do hospody licitovat o tygrovu kůži. Prodali jsme ho starostovi a věř mi, že za exotickou ozdobu své pracovny zaplatil velkorysou částku.

Druhého dne se Valda objevil u snídaně s tváří podrápanou a ozdobenou monoklem. Na jedné ruce měl podlitinu se stopami od silného stisku zubů a druhou měl zabandážovanou. Ale podle toho, jak se na mě celé dopoledne nápadně usmíval, jsem jistě správně usoudil, že tuhle bitvu vyhrál.

Dokonce se v něm probudil opět sportovní duch a rozhodl se uspořádat malý golfový turnaj mezi svými drahými přáteli. K určité nelibosti většiny jsem si vybral Brandy, aby mi nosila hole. Půlka Vily si na Valdova miláčka brousila zuby, ale jako zachránce jeho pověsti jsem měl právo prvního výběru. Samozřejmě, jak víš, to sladké stvoření není skutečným důvodem mé zaangažovanosti do Valdovy domácnosti, ale stal se z ní takový velmi zajímavý bonus.

Co myslíš, kolik by mě její vykoupení stálo? Na burze se dívky jejích kvalit prodávají od šesti tisíc zlatých korun, ale tolik si samozřejmě v současné době nemůžu dovolit. Doufám, že si její svobodu a vděk koupím za polovinu té sumy. Co myslíš? Přece jen se v těchto počtech vyznáš víc. Jak víš, u nás jsou takové obchody z rozumných a zcela správných důvodů zapovězené.

Abych si Valdu zavázal ještě více, uplatil jsem ostatní, aby kazili své odpaly, tak abych mohl nechat knížete slavně zvítězit. Jeho žena nás už svou přítomností nepoctila, ale myslím, že by k dobré atmosféře nepřispěla. Naopak se mi její nepřítomnost hodila. Mohl jsem totiž den před svým odjezdem vyzvědět od svého hostitele nakolik je prodej Brandy reálný. Nezbývá, než doufat, že s Valdou nebo jedním z jeho družiníků neotěhotní. Bůhví, co by s ní pak Valda provedl a obchod by mohl padnout. I když mám v této věci určitý spor zájmů.

Víš, má sestřenko, pokud král opravdu zemře bez syna (a padesát let plození jedné dcery za druhou už mu moc nadějí na mužského dědice nedává), tak opravdu hrozí, že se z Valdy jednou stane král, i když jeho otce váš slavný panovník z dvora vykázal. Tedy loutkový král samozřejmě, protože on ze své venkovské vily žádné tažení na Metropol nikdy vyhlásit nemůže a ani po tom netouží. Ale vím, že naši konzulové by si ho rádi vzali jako legitimní krytí po svůj vpád, až starý vládce zemře bez dědice. Ještě štěstí, že máte tak zastaralé zákony ve vaší zemi. Pro ten případ je důležité zajistit, aby sám Valda měl nějakého syna, aby se nám problémy s prázdným trůnem neopakovaly znovu.

Pojedu ještě do Metropole, nejdražší sestřenko. Čeká mě tam schůzka s velvyslancem. Už se těším, až se zase zajedu podívat do Fax'aolt. Musím ještě vybrat a koupit nějaké šperky pro Brandy…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama